Za nejúspěšnějšího hráče v historii soutěže je třeba považovat Lukáše, který dokázal vyhrát celkem 18 turnajů (ve třinácti případech odešel z finále poražen).

Jeho bratr David vyhrál stejný počet turnajů, na absolutního šampiona však ztrácí jednu finálovou účast.

V roce 2012 získal David celkem 9 turnajových trofejí
a svými výkony dominoval ve většině ze sedmnácti odehraných turnajů sezony.

Nejdelší vítěznou turnajovou sérii, tedy největší počet po sobě jdoucích vyhraných turnajů v řadě, vytvořil David, když v sezoně 2012 vyhrál 5 turnajů za sebou, konkrétně turnaj jedenáctý až patnáctý.

Největší stálicí turnajových soubojů mezi dvěma nejlepšími týmy je Lukáš, bez něhož se neobešlo 32 finálových zápasů. Z nich tento hráč 18 utkání dovedl do vítězného konce.

Nejvíce turnajů v historii soutěže absolvovali nezávisle na sobě David s Kamilem, kteří se zúčastnili 55 z 59 turnajových klání.

Nejvíce turnajů v jediné sezoně odehrál David. V roce 2010 si připsal celkem 20 startů z celkových jedenadvaceti.

Pozici nejlepší hráčky soutěže Kopkop Cup si drží Bára, držitelka tří turnajových vítězství a jedenáctinásobná finalistka.

Držitelem nejvyššího počtu individuálních trofejí je David, který získal celkem 7 oficiálně udělovaných ocenění (z nich čtyři v roce 2012).

Nejvyšší počet bodů do oficiálního žebříčku NOREK ze všech odehraných soutěžních ročníků nashromáždil Lukáš, jehož bilance se zastavila na hodnotě 799 bodů (305 bodů v roce 2010, 215 bodů v roce 2011, 245 bodů v roce 2012
a 34 bodů v roce 2013).

Rekord v nejvyšším počtu dosažených bodů v oficiálním žebříčku NOREK za jednu sezónu drží Lukáš s Davidem. Rekordní zisk činí 305 bodů, přičemž Lukáš na zmíněnou hodnotu dosáhl v roce 2010, David pak v roce 2012.

Nejúdernější jízdu předvedli Honzík s Davidem v základní části čtrnáctého turnaje roku 2010. Své protivníky doslova převálcovali a vykázali při tom průměrné skóre 10 : 3,25.

Ačkoliv pravidla soutěže Kopkop Cup umožňovala, aby mezi sebou stejní soupeři v základní části turnaje odehráli jediný set, v drtivé většině turnajů byla základní část hrána na sety dva.

Jediným hráčem, který dokázal vyhrát 4 dvousetové turnaje, aniž by během celého turnaje ztratil byť jediný set, je David. Tento husarský kousek se Davidovi povedl na dvanáctém turnaji roku 2011 a rovněž na druhém, dvanáctém a patnáctém turnaji roku 2012.

Pravidla soutěže stanovovala maximální limit deseti startujících týmů, na turnaji se však nikdy nepotkalo více než 7 družstev.

Nejvíce cizinců zasáhlo do soutěže Kopkop Cup v roce 2011. Zmíněného ročníku se zúčastnili 2 hráči francouzské národnosti, z toho jeden původem z Karibiku.

Francouzi Alex a Thomas odehráli v roce 2011 shodně po jednom turnaji a oba se svým týmem vybojovali třetí místo.

Nejnapínavější a nejvyrovnanější závěr soutěže přinesl její druhý ročník. Těsně před závěrem sezony roku 2011 byli ve hře o celkové prvenství dva hráči - Lukáš a Kamil.

Do posledního 18. turnaje nastupovala dvojice s vyrovnanými zisky pěti turnajových vítězství, ani jeden z nich se však neprobojoval do finále. Kamil nakonec vyhrál ročník 2011 díky vyššímu počtu druhých míst a Lukáše odsunul vítěz závěrečného turnaje (David) dokonce až na třetí místo, a to díky lepšímu průměrnému skóre ze základní části všech odehraných turnajů.

Nejmenším kmenovým hráčem soutěže byla Jožka
s pouhými 160 cm tělesné výšky. Nohejbalově ale nevysoká sportovkyně rostla každým rokem.

Evžen okupoval díky svým 196 cm pozici nejvyššího aktivního kmenového hráče, přesto se na ostatní nevytahoval, na nikoho nepohlížel spatra a nežil si na vysoké noze.

Za nejmladšího účastníka turnajové série je považován syn bývalého správce domovského nohejbalového areálu Tomáš, který se v roce 2011 zapojil do soutěže v pouhých čtrnácti letech.

Údaj o věku hráče nebylo možné ověřit, jelikož chlapec v té době ještě logicky nedisponoval občanským průkazem.

V roce 2011 byl do řad kmenových hráčů povýšen Jardův syn Jarda-junior, a to okamžikem svého narození (příprava slavnostního ceremoniálu započala již o devět měsíců dříve).

Pravidla soutěže nepočítala s jmenováním zárodečných embrií či jiných předvývojových stádií budoucích hráčů, rekord je tedy nutno považovat na nepřekonatelný.

Nutno dodat, že předpoklady pro budoucí aktivní nohejbalovou kariéru byly u Jardy-juniora zpozorovány od nejranějšího věku - v kočárku se i po opakovaném přikrytí pravidelně odkopával.

Za autora největšího faux pax při práci s lajnovacím vozíčkem je považován Zbyňa, který tohoto prvenství dosáhl při přípravě kurtů na první turnaj roku 2011.

Dne 30.4.2011 se Zbyňa po dlouhé zimní přestávce ujal lajnovacího vozíku a podávací čáry vyznačil tak, že vymezený prostor zredukoval téměř na polovinu předepsané délky.

Historicky nejvýraznějším sabotérem turnajového klání se nestal člověk, nýbrž pes.

Čtyřnohý přítel člověka jménem Žeryk na jednom z turnajů v roce 2010 opakovaně zasáhl do hry, dožadoval se kontaktu s míčem a trvale porušoval zákaz vstupu na hrací plochu.

Odehnat hyperaktivního tvora z hřiště tehdy představovalo pro všechny zúčastněné téměř neřešitelný problém.

Největší problém se zakopnutým míčem se vyskytl v roce 2011, kdy jeden z hráčů předimenzoval nápřah nártem
a vyslal prudký míč mimo herní areál na vnější ochoz nedalekého zimního stadionu.

K získání míče bylo třeba kontaktovat správce budovy a za jeho asistence herní pomůcku z nedostupného místa osvobodit.