Konec soutěže Kopkop Cup

Každý, kdo se seznámil s historií soutěže Kopkop Cup, ví, že tento sportovní projekt po třech letech za nepříliš dramatických okolností ukončil svou existenci.


Pro získání komplexního a objektivního náhledu jsme požádali o vyjádření čtyři nezávislé odborníky na danou problematiku.

téma článku

Pavel Poulíček (bývalý sportovní komentátor) ilustrační obrázek

Co se týče neslavného konce soutěže Kopkop Cup, nerad bych se k tomuto tématu blíže vyjadřoval, jelikož neznám všechny souvislosti.

Upřímně řečeno, nohejbalu ani příliš nerozumím, komentoval jsem pouze fotbalové zápasy v televizi Nova, ve kterých jsem měl, přiznávám, občas docela hokej. Domnívám se, že soutěž Kopkop Cup měla příliš složitá pravidla a tím hodně lidí odradila.

Když chcete něco dělat pro zábavu, tak u toho většinou moc nechcete přemýšlet. Já jsem svého času moderoval soutěž kolotoč. Tam se zatočilo kolem, vytočilo se pár stovek nebo bankrot a doplnilo písmenko do tajenky. Slabší hráči nahazovali písmena s háčkem, ti chytřejší napálili hned na začátek samohlásky. Žádné sestavování vyrovnaných týmů, žádné složité bodování, prostě jsme roztočili pár tisíc za večer a šlo se domů.

Jaromír Jágr (hokejista) ilustrační obrázek

Když chceš něco dělat naplno, muší tomu obětovat všechno. Musíš si přidávat po tréninku, musíš na sebe být tvrdý. Žádná rodina, žádné úlevy, jinak se nevydrápeš nahoru a bruslíš pořád v začarovaném kruhu.

Většina hráčů v té jejich soutěži nebyla dostatečně odolná, chyběla jim vytrvalost, touha něčeho dosáhnout. Nesmíš se ohlížet na věk, na zlomený malíček, nebo na kvalitu spoluhráčů. Důležitá je vůle. Bolí tě nohy? Dej si na ně závaží. Sport je nekonečná dřina.

Miroslav Hespodárik (správce kurtů v Kroměříži) ilustrační obrázek

Víte, já jsem je měl docela rád. Hrávali pravidelně každou sobotu, někdy mi z antukových kurtů udělali oraniště, ale postupem času jsem si tuhle skupinku výtečníků srovnal.

Jak zapršelo, měli utrum. Já nechci nikomu šlapat po štěstí, ale na promočenou antuku zase nikdo nebude šlapat mně. To jako bez debat, jestli si rozumíme.

Konec soutěže Kopkop Cup jsem vytušil ve chvíli, kdy začali moc organizovat a málo pít. Někdo mi může mít za zlé, že soudržnost skupiny porovnávám podle spotřeby piva, ale ono podle mých statistik nejvíc přátelských objetí a upřímných vyznání přichází mezi třetím a pátým objednaným půllitrem.

PhDr. Miroslav Bartoněk (klinický psycholog) ilustrační obrázek

Z odborného hlediska mohu konstatovat, že každá uzavřená skupina je protkána složitými sociálními a emočními vazbami, přičemž pouze správně nastavená komunita může vykázat potřebné znaky kompaktnosti, komplexně se zformovat, případně realizovat resocializaci problémových jedinců ze svého středu.

Konec soutěže Kopkop Cup měl stejný důvod, či chcete-li příčinu, jako konec většiny manželství: nepřekonatelnou rozdílnost povah a zájmů hlavních aktérů.

Většina z nás hrála v dětství kuličky. Sejde-li se skupina dětí za popsaným účelem, vyhloubí důlek, cvrnká kuličky, prožívá prvotní euforii z výher, rozpoznává všechny aspekty nové aktivity. Nejprve hra baví všechny stejně, později se začnou projevovat výkonnostní rozdíly a část jedinců se pokouší hře dodat novou tvář. Začne bodovat kuličky podle barev, snaží se definovat přesný průměr a hloubku důlku, zavádí turnaje, rozstřely, statistiky. Případně začne cvrnkače rozdělovat do jednotlivých výkonostních kategorií.

Hráče, kteří si hraním kuliček chtěli pouze obohatit své bezstarostné dětství, přílišná organizace hry odradí, protože žádali zábavu a zpestření, nikoliv soubor svazujících pravidel. Kuličkoví reformátoři naopak setrvají, začnou cvrnkání tvrdě trénovat a v dospělosti se z nich stanou profesionální golfisté. Popsanou cestu směrem od důlku ke golfovým jamkám si například prošlapal světoznámý golfista Tiger Woods. Kdo však zná jeho životní eskapády, tuší, že výhry v osobním životě se řídí zcela jinými pravidly, než těmi sportovními.

ilustrační obrázek

waterdrops waterdrops waterdrops waterdrops waterdrops waterdrops