honzik
honzik
honzik

Honzík

Častou společenskou neřestí zůstává znevažování jedinců, kteří se výrazněji vzdalují zažitým vzorům. Typickým příkladem může být idea dokonalé postavy: lidé atletického vzhledu jsou obdivováni, zatímco tlouštíci nezřídka slouží jako zdroj posměchu.

Avšak co zástupci opačného spektra – jedinci zjevně hubení? Zde platí takzvaný váhový paradox: je lehké dělat si legraci
z lidí těžkých, zatímco z těch lehkých je to mnohem těžší.
Ale všechno jde, tak s chutí do toho...

Již od útlého věku se Honzík dokonale pohyboval na tenkém ledu a mnoho věcí bral na lehkou váhu. Zlehka našlapoval tam, kde ostatní těžce tápali. Nikdy netoužil po hmotném zabezpečení, nebál se hubených let.

Honzíkovým životem se jako tenká nit táhne série příhod
a nesnází, do kterých se dostal vinou svého váhového deficitu. Kroměřížští hasiči Honzíkově mamince kdysi důrazně doporučili nekupovat synovi na pouti balónky plněné heliem,
a to krátce poté, co rozlétaného chlapečka pomocí vysokozdvižné plošiny snesli z vrcholku radniční věže.

Díky nízké váze či subtilní tělesné konstituci Honzíka až do jeho patnácti let nedetekovala zátěžová a pohybová čidla. Proto často zůstával potmě ve výtahu, nespouštěl bezpečnostní alarmy a zůstávat bezradně stát před zavřenými dveřmi na fotobuňku. Rodiče jej nikdy nepouštěli ven při silnějším větru, pořizovali mu výhradně dioptrické brýle
s odlehčenými obroučkami a nasazovali zimní čepice bez bambulí, aby si Honzík příliš nevychýlil těžiště trupu
(a při chůzi tudíž nepřepadal).

Na druhou stranu je třeba zmínit, že extrémně útlá postava nemusí vždy znamenat prokletí. Útlé děti například excelují při hře na schovávanou, jelikož se dokáží poměrně úspěšně
(a s dostatečnou rezervou) skrýt za sloup umělého osvětlení či za tyčku od rajčat. V divadle nebo v kině je přes ně dobře vidět, později než jiní prochodí podrážky zakoupených bot, protáhnou se každou škvírou, při vybíjené je trefíte jen stěží.

Za prahem dospělosti Honzík provedl několik zásadních změn. Začal více jíst, osamostatnil se, rok farmařil na Novém Zélandu, později si dokonce pořídil ženu z jihovýchodní Asie. Někteří ho sice považují za flegmatika, ale není se čemu divit. Lehcí lidé si totiž logicky z ničeho nedělají těžkou hlavu.

honzik