Martin

Vyrůstat s charakterově pokřiveným domácím mazlíčkem je sice nepříjemná komplikace, nikoliv však nepřekonatelný problém. Chováte-li například agresivního křečka, postačí držet si od něj potřebný odstup, zbytečně jej nedráždit, nehroutit se z neopětovaných citů a manipulovat s ním pouze v pracovních rukavicích odolných proti prokousnutí.

Mnohem horší variantou je, pokud vám rodiče pořídí místo křečka problematického sourozence. Toho nemůžete, stejně snadno jako křečka, uzavřít do klece, protože byste se dopustili trestného činu omezování osobní svobody
(a za mřížemi dříve nebo později skončili sami). Naopak musíte zapracovat sami na sobě, stát se silnějším jedincem, člověkem schopným odolávat všem příkořím.

Martin se během dospívání potýkal s oběma popsanými komplikacemi. Zatímco soužití s proradným syrským křečkem Keksíkem zvládal bez problémů, osobní pohodu mu soustavně narušoval jeho starší bratr, který Martina opakovaně vystavoval smršti rádoby inteligentních vtípků a nejrozmanitějších provokací.

Přestože se oba sourozenci měli rádi, Martinova psychická odolnost občas díky bratrovu škádlení procházela těžkými zkouškami. Ve výsledku se proto snažil vyhrocené situace řešit konstruktivně, a sice pořádnou sourozeneckou rvačkou. Rvačkou často bolavou, protože jeho o čtyři roky starší protivník opakovaně vycházel z fyzického zápolení jako vítěz.

Ve filmech hollywoodské produkce vypadá řešení jednoduše. Utlačovaného chlapce se většinou ujme zkušený mentor, který před důchodem pracoval jako mistr bojových umění. Mistr ze svého svěřence vychová sebevědomého zabijáka, jenž si sice párkrát nabije nos, nicméně na konci filmu všem záporným postavám nakope zadnice, stane se respektovaným hrdinou a důvodem pro nový zápisek do milostných deníčků nezletilých spolužaček.

V reálném životě na vysloužilého bojového mnicha nenarazíte, proto se Martin musel vydat jinou cestou. Po vzoru tvrdých rockerů si nechal narůst dlouhé vlasy, do jídelníčku přidal krvavé maso, pořídil si sadu těžkých činek, začal pravidelně cvičit, nabírat a tvarovat svalovou hmotu. A výsledek se dostavil dříve, než čekal.

Zatímco Martinův bratr vedl nadále poměrně bezstarostný život, brzděn vrozenou slabostí pro zahálku a nechutí k poctivé manuální práci, Martin vytrvale posiloval. Pomocí činek se jeho paže postupně měnily v kámen, pomyslná nádoba víry ve vlastní schopnosti byla až po okraj naplněna notnou dávkou sebevědomí.

Výsledek sourozeneckých rvaček se pomalu začal otáčet. Martinovy pěstěné bicepsy a tricepsy nemilosrdně drtily nezvedeného staršího bratra, učily ho čtyřem dosud nepoznaným pocitům, které vůči mladšímu sourozenci dosud nepociťoval: respektu, opatrnosti, pudu sebezáchovy a strachu. Skončila nadvláda staršího, začala dominance silnějšího. Agresor zalezl zbaběle do kouta, oběť převzala vládu nad svým životem.

Popis Martinova boje za ukončení nadvlády tyrana je živoucím důkazem toho, že kdo chce být silný, musí být silnější. Samozvaným vtipálkům a posměváčkům se dá tímto způsobem jednoduše čelit a jejich činy náležitě trestat. Oni si pak už rozmyslí, jestli si s vámi budou nadále zahrávat. Maximálně se o své potupné porážce v tichosti svěří ostatním na svých webových stránkách.