Jardo, jak ses vlastně dostal k nohejbalu?
Já nevím. Chodil jsem na hřiště, všichni mě mlátili … a začal jsem kopat.
Jsi známým zastáncem hesla: Není důležité zúčastnit se, ale zvítězit. Jak se tedy díváš na stále omílanou stěžejní olympijskou myšlenku, která naopak vyzdvihuje účast před potenciálním úspěchem?
No, já nevím. Zúčastnit se může každej, že jo. Důležitý je vyhrát. Být druhej, to může být každej, ale první je jenom jeden.
Hraješ rád v týmu s herně slabšími spoluhráči? Těší tě, když jim můžeš předat část zkušeností, popřípadě podílet se na jejich výkonnostním růstu?
To je hodně individuální, všechno se odvíjí od toho, s kým hraju. Ze slabého spoluhráče nejsem nikdy příliš nadšenej, ale snesu ho.
Býváš v podobných případech tolerantní?
Ne, nikdy.
Jsi sportovně velmi nadaný. Který sport ti jde vůbec nejlépe?
Hmm. Asi právě nohejbal.
Máš ve sportu nějakého oblíbeného soupeře? Můžeš popsat nějaký vzájemný souboj, na nějž obzvláště rád vzpomínáš?
Takový konkrétní soubor ... teda souboj ... ani ne, ale rád bojuju se Zbyňou, protože mám radost, když ho můžu zesměšnit.
Čím konkrétně?
Když ty jeho prasárny, hnusárny a podobný knedle dokážu vybrat a vrátit mu je v podobě ještě horší knedle.
Co si člověk má přesně představit pod pojmem knedle?
Knedle je míč umístěný za síť, který se točí do všech směrů a je vrácen ještě horší věcí. Knedle se často dokonce zastaví na zemi.
Mnoho lidí dokážeš oslovit svými názory a trefnými postřehy. Jaké pro to máš vysvětlení?
Řekl bych, že většina lidí si na to většinou sama naběhne.
Co říkáš napjaté politické situaci na Korejském poloostrově?
Na jakým poloostrově?
Na Korejském poloostrově.
Jo, Korejců tam je prý opravdu hodně. Ztráty nebudou hrát větší roli.
Letitým evergreenem je tvá legendární účast ve slovní hře Zvířata na "D". Tehdy jsi důsledně trval na tom, že drak je zvíře. Zůstáváš v tomto názoru konzistentní?
V poslední době s tím mám docela problémy, protože když tuhle hru hraju, tak musím ostatním vysvětlovat, že jestliže nemůže být drak zvíře, tak nemůže být ani hydra zvíře, stejně jako všechny další mýtický bytosti.
Tvým dětským snem bylo vykoupat se ve vaně plné svíčkové omáčky. Stále sníš o tomto originálním požitku?
Určitě, protože pro mě je tahle představa prostě naprostej luxus. Jenom už to není svíčková, ale kuře na smetaně, teda jídlo, které mám v současné době nejradši.
Čím jsi chtěl být jako malý chlapec? Kosmonautem, popelářem jako většina dětí, nebo něčím jiným? A jaké jsou tvé dnešní představy o ideální práci?
Tak to jsi mě teda dostal. Představy o ideální práci? Hlavně být dobře ohodnocen za práci a hlavně dělat jenom jednu práci a ne několik. Určitě bych chtěl dělat vrchního v hospodě nebo mít přímo vlastní hospodu.
Doma máš bílou fretku, dříve jsi choval křečka a králíčka Bobíčka. Křeček nezemřel přirozenou smrtí, králíkův konec je dodnes zahalen tajemstvím. Jaký je vlastně tvůj vztah ke zvířatům?
No, už bych je mít nemusel. Fretka vypadá, že by každou chvíli mohla natáhnout brka. Co se týká křečka, tomu jsem jenom ulevil od trápení. Králík zmizel beze stopy. Opravdu nejsem velký přítel zvířat v domácnosti.
Jaká je tvá nejoblíbenější filmová postava?
Tak to je těžký. Míval jsem hodně rád Stevena Seagala, ale to už není aktuální. Mám rád spoustu filmů, ale ne herce. Seagal už je starej a jeho nové filmy za moc nestojí.
Pokud by jsi mohl přerozdělit peníze ze státního rozpočtu, poslal bys více peněz spíše do školství nebo do sociálního systému?
Určitě do školství. I když nesnáším vysokoškoláky.
Mnoho studentů přespává na kolejích, neporušují tak vyhlášku ministerstva dopravy o systému bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy?
To mi připadá, že to s tím nemá nic společnýho.
Proč? Koleje jako koleje.
To, že přespávají na kolejích, kde se bydlí, a ne na kolejích, kde jezdí vlaky, to mi nevadí.
Náš nohejbalový spoluhráč Tomáš je známý tím, že občas vrhá opravdu zlé pohledy. Otázkou je myšlen jeho agresivní oční kontakt, nikoliv korespondence. Vyvolává v tobě pocity strachu?
Rozhodně ne.
Bojíš se vůbec něčeho?
Bojím se své přítelkyně.
Proč?
No, comment.
Jak si představuješ dokonalou relaxaci?
Dokonalá relaxace? Obložen jídlem a pitím v posteli při dívání na film nebo seriál.
Měly by dnešní děti víc času věnovat četbě knih?
Já si myslím, že knížky jsou přežitek.
Tvá nejoblíbenější dětská kniha?
Vzhledem k tomu, že jsem přečetl jenom jednu, a to ještě na vojně, tak žádnou dětskou knížku říct nemůžu.
Jaký je název té knihy, co jsi přečetl na vojně?
Hobit – kniha. Nebo se to tak nejmenovalo? Počkej, jmenovalo. Jo, Hobita od Tolkiena.
Co tě na této knize zaujalo?
Postava Medděda. To je jeden velký mocný člověk, kterej dokáže ostatní zastrašit a zesměšnit.
Máš nějaké vysvětlení pro to, že jsi tak oblíbený u rodičů svých kamarádů? Mnozí ti projevují větší pozornost než svým vlastním dětem.
Rozhodně pro to nemám žádné vysvětlení. Asi když se na mně podívají, tak hned vidí, co potřebuju.
Může to být způsobeno třeba tím, že disponuješ nějakou přirozenou autoritou?
Asi mám nějakou auru.
Jak by si popsal svou vlastní auru?
Jakoby spousta malých trpaslíků, kteří poskakují kolem mně, ale dál to radši rozvádět nebudu, protože se už začínám ztrácet v těch tvých dotazech.
Připadají ti položené dotazy příliš komplikované?
Pro mě jsou dost komplikovaný. Půlku dotazů jsem slyšel jenom proto, že většina z nich se skládala z několika dalších, pamatuju si hlavně ten první a ty ostatní jsem prostě ani pořádně neslyšel.
Mohl by si tuto komplikovanou odpověď trošku zjednodušit?
Prostě mi začínáš lézt na nervy.
V minulosti jsi měl mnoho smělých plánů, chtěl jsi budovat bazén či vinný sklípek. Chystáš se něco z toho někdy skutečně zrealizovat?
Určitě ano. Když jsem se naposledy snažil termíny upřesnit, stálo mě to dost peněz. Takže odpověď je: v budoucnu.
Opravdu se někdy dočkáme vinného sklípku?
Ano.
Kde?
V budoucnu na nejmenovaném místě. Na dvoře našeho činžovního domu ale určitě ne.
Chceš ještě něco dodat ke své přítelkyni, které se tak bojíš?
Je těhotná. (smích)
